Vývoj koně
Nejstarší fosílie koňovitých se datují do doby před zhruba 60 miliony lety, do období oceánu, kdy lesnaté oblasti Severní Ameriky obýval Eohippus hyracotherium. Bylo to malé toulavé zvíře, které vůbec nevypadala jako dnešní koně. Eohippové nebyli větší než lišky. Na předních končetinách měl Eohippus čtyři prsty a na zadních končetinách tři prsty. Pravděpodobně se živil ovocem a měkkým listím. Řadí se mezi kopytníky-býložravé savce s kopyty, kteří chodí po prstech a jimž se záprstí kosti prodloužilo tak, že jim to umožňovalo rychle se pohybovat a unikat pronásledovatelům.
Eohippus se v Severní Americe velmi rozšířil a přes pevninský most se dostal i do západní Evropy. Na konci eoceánu v důsledku posunu kontinentálních ker pevninský most mezi Severní Amerikou a Evropou zmizel a od té doby se Eohippus vyvíjel zcela odlišnými cestali na dvou místech světa. V Evropě a v Asii se vyvinul do celé řady vzdalujících se vedlejších větví, které všechny vyhynuly ny počátku oligoceánu, tedy zhruba před 35 miliony let.
V Severní Americe se Eohippus během eoceánu postupně vyvíjel přes Orohippa a Epihippa. Největší změny prodělal jeho chrup, u nějž se vyvinuly stoličky vhodnější ke žvýkání tuhých rostlin a listí. S nastupujícím obdobím oligoceánu, zhruba před 24 až 34 miliony let, došlo v Severní Americe ke klimatickým změnám, které zbůsobily ústup rozsáhlých lesů a vznik ohramných ploch travnatých savan. Důsledkem bylo, že se druhům koní žijících v eoceánu začaly vyvíjet silnější zuby, vhodnější ke žvýkání trávy. Zvířata se také poněkud zvětšila a prodloužily se jim končetiny, aby se na nich koně mohli koně rachleji pohybovat v otevřené krajině.
Na počátku pozdního eoceánu, zhruba před 37 miliony let se objevily tři noné typy koní: Haplohippus, Mesohippus a Miohippus. Poslední dva druhy byly vývojově nejpokročilejší a měly rysy a vzhled skutečných koní. Mesohippus byl o něco větší než Epihippus a měl delší zadní i přední končetiny a protáhlejší krk. Měl tři prsty na zadních i na předních končetinách a chrup byl vhodnější ke žvýkání. Miohippus se podobal Mesohippovi, ale byl větší, měl delší lebku a pohyb končetin byl podobný pohybu u dnešních koní.
Na počátku mioceánu, zhuba před 24 miliony let, se koňovití rozdělili ne přinejmenším dvě hlavní větve a jednu větev vedlejší. První větev představoval Anchitiheres, který se podobal Miohippovi, ale byl větší. Byla to toulavá zvířata se třemi prsty na končetinách, která se vydělila do několika druhů, jako byl Hypohippus a Megahippus, který se rozšířil do Eurasie a Severní Ameriky. Oba druhy vyhynuly před 9 miliony let v důsledku klimatických změn.
Menší třetí větev byla linie trpasličích koní nazývaných Archeohippus. Ani tato zvláštní větev dlouho nepřežila.
Druhá hlavní větev koní začala vykazovat některé významné změny. Zuby se staly mnohem vhodnější ke žvýkání a rozemílání potravy, byly delší a mohly plynule růst z dásní a nahrazovat tak opotřebení při drcení hrubé rostlinné potravy. Tito historičtí koně byli také lépe uzpůsobeni pro běhání. Měli větší těla a delší končetiny a lebku. Masité chodidlové polštářky na končetinách zmizely a zvířata začala stát pouze na třetím prstě, což bylo další výhodou pro rychlost a běh. Tito koně měli prodloužené nozdry a zvětšenou vzdálenost mezi očima a tlamou, což jim umožňovalo být ve střehu před nepřítelem i při pastvě. Tyto změny byly patrné u Parahippa, který se vivinul před zhruba 23 miliony let, na počátku mioceánu. Parahippus se vyvinul -podle evolučních měřítek velmi rychle- do podoby koně živícího se pastvou, zvaného Meryhippus gunteri.
Meryhippus se objevil před zhruba 17 miliony let a vypadal jako dnešní kůň. Zvířata byla mnohem větší -měřila kolem 10hh (100 cm)- a měla také větší mozek, okrouhlejší nozdry a zuby ještě dokonaleji vyvinuté pro pasení. Ještě stále měla tři prsty, ale prostřední byl nejsilnější a postranní dva se postupně zmenšovaly. Na prostředním prstu vzniklo kopyto, které bylo podobné kopytu dnešních koní, a končetiny se nyní pohybovaly jen ve svislé rovině, což bylo důsledkem dalšího přispůsobení běhu. Končetiny se již nemohly otáčet kolem celé osy.
Zhruba před 15 miliony let, v pozdním mioceánu, se z Meryhippa rychle vyvinulo 19 nových druhů koní, které lze rozdělit do následujících tří skupin. První skupinu tvořila zvířata zvaná Hipparion. Dostala se do Asie, Evropy a do Afriky, kde tito koně zhruba před 400 000 lety vyhynuli. Druhou skupinu tvořil druh Protohippines, který se skládal z poddruhů Protohippus a Calippus. Tito koně byli podstatně menší. Třetí skupina se postupně vyvinula z druhu Meryhippus primus a z ní se nakonec vyvinuli první skuteční koně.
Před 10 miliony let existovala celá řada různých druhůkoňovitých, a tak bok po boku úspěšně přežívali Hipparion, Protohippin i skuteční koňovití. Z linie Meryhippa se vyvinul Pliohippus, který sice byl příbuzný dnešního koně, ale pravděpodobně nepředstavuje jeho přímý základ. Krátce na to z Pliohippa vznikl Astrohippus a pak se objevil Dinohippus. První Dinohippové již vykazují definitivní znaky druhu Equus, zvláště ve stavbě končetin a chrupu. Dinohippus byl předchůdcem druhu Equus.
Equus
Kůň se nakonec vyvinul zhruba před 4 miliony let. Tito historičtí koně byli v průměru 13,2 hh (135 cm) vysocí a měli již klasické rysy a fylozofii soudobých koní. Během pozdního pliocénu, zhruba před 2,5 miliony let, se některé druhy dostaly do Starého světa. Z koní, kteří se dostali do Afriky, se vyvinuly zebry, zatímco ostatní, kteří se dostali na území severní Afriky a Asie, dali vznik onagerům a oslům. Z koní, kteří se dostali do Evropy, Asie a na Blízký východ, se nakonec stal druh Equus caballus neboli dnešní kůň. Koně v Severní a jižní Americe vyhynuli zhruba před 10 000 lety, pravděpodobně v důsledku klimatických změn a jejich intenzivního lovu člověkem. V Americe tak přestali koňovití existovat až do 16. století, kdy je přivezli španělští dobyvatelé.
Proces evoluce současného koně z druhu Eohippus hyracotherium je vyjímečně složitý a v této části textu byl velmi zjednodušen. Pro nadšence zajímající se o tuto problematiku existuje celá řada dobrých knih, které se vývojem koně zabývají do velké hloubky.
Poznámka: hh je zkratka pro hands hight = výška dlaně. Je to velmi stará jednotka pro měření výšky koně. Jedna dlaň = čtyrem palcům a jeden palec je zhruba 2,54 cm.
